A=0 | A=1 | A=2 |
![Potenciál A=0](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/potential0.png) | ![Potenciál A=1](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/potential1.png) | ![Potenciál A=2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/potential2.png) |
Obrázek 1. Ekvipotenciální plochy (do energie E=2,5). | ![Potenciál y=0, A=0](results/esqpt/cw/kappa=2/potentialx0.png) | ![Potenciál y=0, A=1](results/esqpt/cw/kappa=2/potentialx1.png) | ![Potenciál y=0, A=2](results/esqpt/cw/kappa=2/potentialx2.png) |
Obrázek 2. Řez y=0 potenciálem s vyznačenými energiemi pro Poincarého řezy v Obrázku 4 (červeně). | ![freg](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/freg.png) | Obrázek 3. (A; E) Klasická regularita freg (bílá-regularita: freg=1, černá-chaos: freg=0). Zelené čárkované čáry oddělují plně konvexní a částečně konkávní tvar hranice kinematicky dostupné oblasti. Červené čáry odpovídají polohám stacionárních bodů potenciálu (kritický trojúhelník). V modrých bodech jsou napočítány Poincarého řezy z Obrázku 4. | ![Poincarého řez A=0, E=5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_8.png) | ![Poincarého řez A=1, E=5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_8.png) | ![Poincarého řez A=2, E=5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_8.png) |
![Poincarého řez A=0, E=4](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_7.png) | ![Poincarého řez A=1, E=4](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_7.png) | ![Poincarého řez A=2, E=4](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_7.png) |
![Poincarého řez A=0, E=3](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_6.png) | ![Poincarého řez A=1, E=3](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_6.png) | ![Poincarého řez A=2, E=3](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_6.png) |
![Poincarého řez A=0, E=2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_5.png) | ![Poincarého řez A=1, E=2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_5.png) | ![Poincarého řez A=2, E=2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_5.png) |
![Poincarého řez A=0, E=1.5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_4.png) | ![Poincarého řez A=1, E=1.5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_4.png) | ![Poincarého řez A=2, E=1.5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_4.png) |
![Poincarého řez A=0, E=1.2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_3.png) | ![Poincarého řez A=1, E=1.2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_3.png) | ![Poincarého řez A=2, E=1.2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_3.png) |
![Poincarého řez A=0, E=1](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_2.png) | ![Poincarého řez A=1, E=1](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_2.png) | ![Poincarého řez A=2, E=1](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_2.png) |
![Poincarého řez A=0, E=0.8](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_1.png) | ![Poincarého řez A=1, E=0.8](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_1.png) | ![Poincarého řez A=2, E=0.8](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_1.png) |
![Poincarého řez A=0, E=0.5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS0_0.png) | ![Poincarého řez A=1, E=0.5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS1_0.png) | ![Poincarého řez A=2, E=0.5](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/PS2_0.png) |
Obrázek 4. Poincarého řezy (x, px; y=0). |
|
![Frekvence](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/f.png) |
Obrázek 5. Frekvence harmonických oscilací v jednotlivých minimech (modře v levém, červeně v pravém), plná čára ve směru x, čárkovaná čára ve směru y.
Zelené silné čáry znázorňují poměr frekvencí y:x (rigidity ratio) v obou minimech. |
hbar=0.2 | |
---|
![Dynamika hladin hbar=0.2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/LD_0.2.png) | ![Peresova mříž <x> hbar=0.2](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/Peres_0.2.gif) | hbar=0.1 | |
---|
![Dynamika hladin hbar=0.1](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/LD_0.1.png) | ![Peresova mříž <x> hbar=0.1](results/esqpt/cw/kappa=2/0 0.1 0.1/Peres_0.1.gif) | Obrázek 6. (A; E) Dynamika hladin. Intenzita červené barvy v pozadí vyjadřuje klasickou chaoticitu (viz Obrázek 3). Zelené čárkované čáry oddělují plně konvexní a částečně konkávní tvar hranice kinematicky dostupné oblasti. Červené čáry odpovídají polohám stacionárních bodů potenciálu (kritický trojúhelník). Zhlazená dynamika hladin (oscilující část hustoty hladin) se zobrazí po kliknutí na obrázek. | Obrázek 7. (x; E) Peresova mříž pro x=<x> (vodorovná osa) a E=<H> (svislá osa). Zelené čárkované čáry oddělují plně konvexní a částečně konkávní tvar hranice kinematicky dostupné oblasti. Červená čára odpovídá tvaru potenciálu V(x, y=0). Modrá čára zobrazuje na vodorovné ose klasickou regularitu freg(E). |
|